VŠECHNO SE ZAČÍNÁ Z NÁS

 

V mé praktice, jen co jsem se dotkla Znalostí uvedených v knize Anastasie Novych „Sensei ze Šambaly", jsem ve svém nitru začala poznávat hluboký pocit Lásky. K mému překvapení jsem si uvědomila, že tento pocit odedávna znám, jelikož v dětství a mladosti jsem často pocit lásky zažívala. Pravdou je, že tehdy jsem nevěděla, že je třeba ho rozvíjet, že to je právě Osobnost. Bylo to tak: získala jsem impuls, naplnila se a využila tento zápal a čas na tvoření, na hmotu. Nyní, díky zkušenosti z duchovního rozvoje, chápu, že to bylo pouze nařízení od vědomí, že ono vždy podvádí, aby vložilo to drahocenné, co jsme získala z Duchovního světa, do materiálních věcí, dokonce i v tvořivost, ale nemělo to význam pro rozvoj Osobnosti.

 

Bydlím s rodiči a babičkou. Nebylo pro mě těžké najít si místo a čas, abych v ústraní rozmlouvala s Bohem. V životě jsem se zabývala mnoha věcmi, a rodiče se o mých aktivitách dozvěděli vždy až v samotném procesu. A protože bylo toto chování běžné, jak pro mou osobu, tak pro mé rodiče, nebyl proces poznání sebe sama pomocí duchovních praktik výjimkou.

 

Byla jsem natolik pohlcena zkoumáním a poznáním sebe sama, že nebyl čas se rozptylovat něčím jiným. A jakmile mí blízcí zpozorovali to, co dělám, začali se ptát... Odpovídala jsem, jak jsem jen mohla, na základě svých pochopení. Všichni přijali tuto novinku celkem klidně. Někdy se stává, že během vykonávání praktik se mě někdo snaží rozptýlit nebo si promluvit, či se na něco zeptat. Začala jsem to považovat za nádhernou příležitost, jak se vnějšími projevy nenechat odradit od komunikace s Bohem, od toho, kde je Život. Vždyť v mých rukou je ten nejdůležitější nástroj, a tím je pozornost. A na základě mého dobrovolného rozhodnutí probíhá její vkládání do vnějšího nebo do hlubokých pocitů.

 

Jakmile se objevovala vnitřní touha podělit se s blízkými, nemaje zkušenosti a povědomí, že jde o projev vědomí, vnucovala jsem jim „svůj" jediný a správný způsob života a směr, aniž bych vzala v úvahu svobodu volby každého člověka. Tehdy také docházelo ke konfliktům, zejména s mou mámou. Moje chyba spočívala v tom, že aniž bych si toho všimla, začala jsem se vzdalovat a stranit svých blízkých a přátel. Všichni si toho všimli a říkali to, ptali se, podnikali první kroky k tomu, aby navodili společná témata, snažili se proniknout do toho, co se pro mě stalo důležitým. Někdy používali nevědomky slova, která provokovala moji pýchu. Moje zvíře to pak přivádělo do varu a já se nechávala unést emocemi. A výsledkem bylo nedorozumění a spory. Postupem času jsem si při pohledu na tyto projevy v sobě uvědomila, že to bylo právě moje neobvyklé chování s výhradami od pýchy, které vyvolávalo hádky.

 

Jednou jsem však získala jinou zkušenost. Duchovní svět mi pomohl procítit, že to jde i jinak. Ve chvílích, kdy jsem byla otevřená a upřímná, probíhala komunikace s blízkými na jiné, hlubší úrovni. Jakmile se naplňuješ Láskou, daruješ ji ostatním, ona se vylévá z tvého nitra. Začínáš milovat. Mění se vnímání, začínáš vidět v člověku všechno to dobré, čeho sis dříve nevšímal. Tvůj hlas se stává mírný a laskavý.

 

 Milující člověk

 

 

Vztah s mým otcem mi dal pochopení toho, co znamená přijetí svobody volby druhého člověka. A ačkoli byl jeho názor někdy jiný, akceptoval mou volbu a navzdory rozdílům se mě nesnažil přesvědčit, že nemám pravdu, protože miluji.

Uvědomila jsem si jednu prostou pravdu – být otevřený k druhým a diskutovat o jakýchkoli abstraktních tématech mi nebrání přebývat ve vnitřním dialogu s Bohem. Rozvíjet tento vnitřní život v sobě, tu hlubinu, kde je příjemně a lehce, kde není utrpení a trápení, kde je vždy Láska. 

Nyní probíhá proces formování a doteku se Znalostmi mé babičky. Často čte modlitbu Agapita Pečerského, sleduje pořady s účastí Igora Michajloviče Danilova, poslouchá audio knihu Anastasie Novych, „Sensei ze Šambaly". Slyším od ní, že to jsou správné věci, a že tak to má být. Podělila se svým pozorováním, že po přečtení této modlitby se v její duši rozprostře lehkost a klid. Méně se dívá na televizi s negativním obsahem, doma je stále méně hádek. Co u ní vyvolalo takový zájem: naše konverzace, to správné slovo, její touha a hledání, změny v mém pohledu na svět a v mých činech? Není to podstatné, hlavní je, že do životě člověka vstoupily Znalosti.

Všechno se začíná z nás. Jestliže jsi uvnitř s Bohem, tak vidíš Boha v každém člověku.

 

 

 

Účastníce MSH ALLATRA Anastasia D.

 

Zdroj: https://allatravesti.com/vsyo-nachinaetsya-s-nas